Malou nebo velkou rodinu?
Nejen lidé řeší tuto otázku, i ostatní živočichové volí různé cesty pro to, jak udržet rod. Někteří se rozhodnou pro jednoho potomka za několik let, s tím že mu věnují veškerou péči a pak jsou zde jiní, kteří volí strategii, přežijí jen ti nejvíce života schopní potomci.
Šanci na přežití nemají všechna mláďata stejně jako jenom jedno
Samice severoamerického vačnatce vačice opossum rodí v jednom vrhu až 16 mláďat. Potíž je v tom, že má pouze 13 prsních bradavek, takže je předem jasné, že se na všechny děti nedostane. Navíc některé z těchto bradavek ani mléko neprodukují. Novorozenci všech vačnatců se musí pevně přisát k prsní mléčné žláze. Malá vačice je velká zhruba jako včela, po porodu musí vyšplhat po matčině břiše do vaku, kde se přisaje a zůstane tam asi dva měsíce. Pokud přijde později než sourozenci, umírá, většinou přežije maximálně 8 mláďat. Je tak zajištěno, že přežijí jen ti nejsilnější. Pokud se však do vaku dostane jen jedno embryo, nemá také velkou šanci na přežití, neboť neodsaje takové množství mléka, aby byla stimulována jeho další produkce.
Ústřice naklade až půl miliardy vajíček za rok!
Těžko hledat větší rozdíl. Orangutani mají v průměru jedno mládě jednou za šest let. Kdežto ústřice je schopná naklást až půl miliardy vajíček během jednoho roku. Některé ryby nakladou cca stovky jiker a uloží je do pečlivě zbudovaného hnízda mezi korály a řasami, toto hnízdo brání, aby zvýšili šanci na přežití potomstva. Naopak plž mořský zajíc naklade vajíček milion, ty pak ale nechá volně se vnášet oceánem. Je jasné, že většina z nich se nikdy vylíhnutí nedočká.
Množit se jako králíci může být nebezpečné
Samice severoamerického králíka je schopná vrhnout až třicet potomků ročně, přičemž pohlavně dospělá je již ve třech měsících. Dobře známý je případ, kdy evropský králík zavlečen do Austrálie, kde se tak velmi rychle přemnožil, protože zde neměl přirozené nepřátele. Severoamerický hraboš má ve vrhu až 8 mláďat a během své reprodukční sezony je schopen těchto vrhů mít až 17. Pokud by všichni tyto potomci přežili, brzy by byla planeta hraboši zamořena. Jenže tak tomu naštěstí není, dvou měsíců se dožijí asi jen dvě třetiny populace. Jsou totiž oblíbenou potravou hadů, lasiček, sov a dravců. Navíc pokud hrozí přemnožení, dojde i k agresivnímu vnitrodruhovému chování.